PRACOVNÍ SEŠIT 2

Stáhněte si ukázkové listy zdarma!

Stránky 10, 22, 42 a 61 nejsou vyplněné, vyzkoušejte si práci s nimi. Ukázkově vyplněné stránky 17, 31, 34, 45 a 59 slouží k nahlédnutí.


| Strana 10 | Strana 22 | Strana 42 | Strana 61 |

| Strana 17 | Strana 31 | Strana 34 | Strana 45 |

| Strana 59 |


Mějte přehled o tom, co jste se kterým žákem probrali:

ORIENTAČNÍ TABULKA

VHODNÉ SKLADBY
Aby se vám podařily jednotlivé strany pracovního sešitu zkombinovat s vhodnými skladbami, nahlédněte do tabulky, kterou jsme zpracovaly na základě vlastní praxe. Budete-li vědět o jiných "vhodných skladbách", napište nám je, prosíme, aby se seznam zvětšoval ku prospěchu všech, kteří Klavihrátky používají. Děkujeme.

VHODNÉ SKLADBY


PRACOVNÍ SEŠIT 2 navazuje na Pracovní sešit 1. Podle našich zkušeností zabere jeho probrání jeden a půl až dva roky - na ZUŠ přibližně 2. a část 3. ročníku. Je obsažnější než předchozí díly Klavihrátek, protože v tomto období děti potřebují, i když jen v jednodušší formě, pochopit základy většiny oblastí teorie. Zaměřujeme se na základní poznatky z oblasti akordů a stupnic, dále prohlubujeme znalost intervalů, not, rytmu, tonálního cítění a malých forem.

Se stoupající hudební úrovní žáka je třeba stále více vycházet z jeho individuálních schopností, z jeho způsobu prožívání hudby a uvažování - to se týká jak výuky hry na nástroj, tak práce s Klavihrátkami. Proto jsme se rozhodly v tomto dílu, na rozdíl od sešitů předešlých, řadit strany podle oblastí. Pro rychlou orientaci jsou oblasti odlišeny barevnými růžky a písmenem. Uvnitř jednotlivých oblastí doporučujeme již daný pořádek stran dodržet. Oblasti tedy probíráme s žákem paralelně! Než se se sešitem blíže seznámíte, můžete postupovat podle navrženého chronologického sledu stran, který značíme v obsahu šedými čísly. Pro jednoduchost najdete i na každém listu dole šedé číslo následující strany, ke které se máte podle navrženého sledu přesunout. Ovšem nejvýhodnější je reagovat na konkrétní potřeby konkrétního žáka, avšak při zachování posloupnosti stran v dané oblasti. Nahlédněte do tabulky Vhodné skladby k interpretaci

Jsme si vědomy náročnosti předkládaného sešitu, zvláště při práci v ZUŠ s omezeným časovým prostorem, ale při pravidelné práci stačí pět minut na každé hodině. Osvědčilo se nám s dětmi zadaný úkol ještě na hodině ústně projít a vysvětlit případné nejasnosti zadání, vlastní vypracování úkolu žák provede doma. Jde především o systematicky utříděný sborník podnětů a nápadů, které každý využije podle svých možností. Sešit si nedělá ambice být učebnicí teorie - na dokonalé procvičení by bylo třeba mnohem většího rozsahu. Naším cílem je vizualizace tónového prostoru a souvislostí v něm zábavnou formou.

V grafické úpravě sešitu jsme záměrně použily obrysové ilustrace, aby měly děti prostor pro uplatnění vlastní tvořivosti.

METODICKÉ POKYNY K JEDNOTLIVÝM ODDÍLŮM PRACOVNÍHO SEŠITU

AKORDY
Akordy jsou v tomto sešitě novou látkou. Předpokládáme pro tento oddíl jen znalost intervalů do kvinty a ostatní se již děti včas dozvědí v dalších oddílech sešitu. Stejně jako v předchozích sešitech u intervalů se snažíme, aby děti chápaly a rozeznávaly akordy jako celky. Při čtení z not pak mohou jen číst spodní tón akordu a určovat jeho tvar. Připravují se tak na harmonický rozbor v dalších sešitech. K tomu vede i strana Akordické a melodické tóny a dvojstrana Co vymyslel pan Alberti... a co vymyslíš ty?, kde se aktivně seznamují s nejjednoduššími figuracemi v doprovodu. Čtení akordů jako celku usnadní především motorickou stránku hry - děti si akordy "berou", bez zbytečného napětí, často i s vnitřní sluchovou představou. V tomto oddílu probíráme kvintakordy s obraty a dominantní septakord s obraty. Podrobnějšímu rozboru akordů se budeme věnovat v dalších sešitech. K procvičení látky probírané v této oblasti lze doporučit jednoduchou pomůcku - několik dřevěných kostek tří velikostí, které zastupují velkou a malou tercii a kvartu. Děti si pak snadno zapamatují, jak jednoduché je schéma kvintakordu dur a moll a jejich obratů. Z těchto kostek například rády sestavují akordy při sluchových cvičeních.

STUPNICE
V tomto oddílu navazujeme na pětiprstové polohy, které si žáci procvičili v Přípravném pracovním sešitě intuitivním transponováním písniček, v Pracovním sešitě 1 pak i teoreticky. Pro děti, které předchozí sešity neprošly, proto zařazujeme stranu Pětiprstové polohy tam i zpět, kde se opakuje rozdíl mezi dur a moll a také vnitřní představa pětiprstové polohy, tolik potřebná při hře z listu (E. Kleinová - Škola hry z listu na základě čtyřruční hry). Taková představa později vede ke klidné hře a spolehlivější orientaci na klaviatuře. Předpokládáme znalost celých tónů a půltónů, z nich skládáme nejdříve tetrachordy a pak stupnice. Praktické seznámení s kvintovým a kvartovým sledem stupnic s křížky a s bé předchází drilovějšímu cvičení předznamenání. Při práci se stranami Hadi z tetrachordů a Béčkoví hadi dolů doporučujeme hrát stupnice jen dlouhými prsty (2.-5.), nenastanou pak potíže s prstokladem u stupnic s větším počtem černých kláves.

K mollovým stupnicím přecházíme přes porovnávání paralelních dur a moll (Hadi z různých království), pak velice stručně projdeme jejich stavbu. Mollovým stupnicím a tóninám se budeme víc věnovat v dalším pracovním sešitě. Pro rychlejší žáky ale přikládáme kartičky na procvičování předznamenání (vložená příloha). Stejně jako u karet v předchozích sešitech je doporučujeme proděrovat v rohu a upevnit na kovový kroužek na klíče.

INTERVALY
Snažíme se o rozeznávání intervalů jako celků; místo dvou tónů čte žák v notách jen spodní tón a k němu daný interval. V mnoha případech si vypěstuje i celkem přesnou zvukovou představu intervalu. Procvičujeme je hmatově, sluchově, vizuálně v notách i na klaviatuře a zapisujeme je čísly (1 = prima, 2 = sekunda atd.). Z minulého sešitu předpokládáme bezpečnou znalost intervalů do kvinty.

Větší intervaly již dáváme do souvislosti s jejich nejčastějším použitím v klasické evropské hudbě, tedy s jejich nejběžnějšími rozvody (malá septima v D7 do tónické tercie, velká septima do oktávy). Stále se však snažíme, aby na pravidla žák přicházel sám, jen ho nenápadně usměrníme (Malá septima - a co s ní?).

NOTY
Zde pokračujeme v práci s opěrnými tóny (F, f, c1, g1, g2), které se dobře pamatují pro svoji zrcadlovou symetrii a vztah k názvům klíčů (Opěrné tóny a Dej si závody).

S dětmi, které mají karty na klávesy z Pracovního sešitu 1, tyto i nadále používáme k procvičování! Naše sešity obsahují záměrně hodně úkolů na relativní čtení, rozeznávání intervalů, akordů a modelů na první pohled. Je to metoda u nás méně používaná, proto se jí tolik věnujeme. Jsme si však vědomy nebezpečí jejího jednostranného používání. Považujeme tedy za nutné upozornit na důležitost her s kartami nebo jiný způsob procvičování přímého čtení not, aby nedošlo k jeho podcenění.

RYTMUS
V tomto oddílu dále prohlubujeme vnímání dob a taktů jako celku - cílem je globální čtení s cítěním pulsu hudby. Přes podtrhávání dob nebo pulsů směřujeme k počítání bez drobení - tedy jen raz-dva-tři! Ve skladbách, kde je třeba porovnávat více komplikovanějších rytmů, doporučujeme využít velmi zábavného a účinného podložení rytmů slovy. K tomu slouží například strana Strašení, ale každého může napadnout spousta jiných příhodných slov. Osvědčil se nám také nácvik polyfonního myšlení současnou recitací dvou linek rytmických slov. Drobení dob používáme spíš jako kontrolu a utřídění rytmů, které byly již prakticky osvojeny (Šestnáctina, Pomlka a 3/8 takt, 6/8 takt). U nás možná trochu netradiční je dělení osminových taktů na pulsy o délce čtvrtky s tečkou, které přejímáme z Music Tree Frances Clarkové, metody lety prověřené a oblíbené. Po probrání rytmických stran by měl žák plně chápat obě možnosti - dvojné i trojné grupování rytmických hodnot - a procvičit si je vnímáním celků (Osminové takty, Násobilka dvou a tří, Dělení dvěma a třemi).

POJMY
Probíráme je souhrnně na straně Princ Pinc a princeznička Čerešnička. Nepředpokládáme, že stranu žáci vyplní najednou, práci s ní doporučujeme rozložit.

FORMA A TONALITA
Tyto dvě oblasti jsou natolik provázané, že je v sešitě probíráme společně.

V návaznosti na T a D probranou v Pracovním sešitě 1, zde přibíráme S. Děti hrají doprovody nejprve jen jako basové tóny a s rostoucími klavírními dovednostmi i v akordických tvarech. Do tohoto oddílu zařazujeme i dvě strany, které se zabývají spíše pojmy - Dva konce, kde se probírá prima a seconda volta, a I v převleku tě poznám!, kde se připravujeme na hru polyfonních skladeb. Nejjednodušší kontrapunktické práci se budou žáci aktivně věnovat v dalším díle Klavihrátek.

Práci s modelem rozvíjíme improvizací na bluesovou "dvanáctku" na straně Posouvání. Vedeme děti k rozeznávání modelů na první pohled, ale nesmíme zanedbat rytmickou plynulost hry.

Na konec tohoto oddílu zařazujeme dvě strany, které navazují na práci se závěry a malou písňovou formou v Pracovním sešitě 1 - jde o vybočení do dominantní a paralelní tóniny. Zde si připravujeme cestu k rondu.

PŘÍLOHA
Jedna dvojstrana přílohy je věnována kartám "bleskovkám", které vedou děti k zážitku rychlého učení se zpaměti na základě rozboru. Kombinací logické, vizuální a motorické paměti lze ještě v hodině dojít k tomu, že se úryvek postupně vystaví a žák ho zahraje se vším všudy. Na zadní straně každé karty navrhujeme metodický postup, jak k tomu dojít co nejpřímější cestou. Transpozice (i z dur do moll!) necháváme na doma; nadaným dětem ovšem kartu domů n e d á v á m e, musí si vše pamatovat a znovu odvodit a případné odchylky v další hodině prodiskutujeme, jsou-li logické nebo ne. Při tleskání dob (nebo pulsů v osminových taktech) u složitějších rytmů doporučujeme tleskat do kruhu - jako při hře na činely (viz A. Vlasáková, Klavírní pedagogika, str. 79). Modely, které jsme do přílohy zahrnuly, jsou spíše obtížnější, ale jednodušší si každý může vyrobit podle své potřeby. "Bleskovky" procvičují hlavní oblasti pracovního sešitu, tedy stupnice, akordy, TSD a jejich rytmizace. Chceme představit méně tradiční způsob práce, který se pak hodí při zvládání obtížných míst skladeb - rozebrat je, pohrát si s nimi (jednotlivé články transponovat, použít jako základ improvizace) a pak vše zase složit. Žák si tak uvědomí, kolik aspektů je třeba ohlídat najednou (správná oktáva, rytmus, lze zahrnout i výrazové značky, tempo apod.). Po úpravě závěrů lze použít karty jako podklad pro improvizaci. Vsunutím středního dílu v dominantní nebo paralelní tónině, přehozením melodie do druhé ruky nebo improvizací kontrastního dílu můžete dojít již k pěkným skladbičkám.