|
Předkládané pracovní sešity jsou moderním učebním materiálem, již delší dobu citelně postrádaným našimi klavírními pedagogy, kteří sledují současné trendy ve světovém vývoji metodiky. Ty staví na první místo rozvíjení hudebnosti žáků, vyváženost mezi emocionální a racionální složkou výuky a snahu zabránit mechanické hře na nástroj. Každý učitel ví, že se jedná o důležitý i správný, ale časově náročný způsob vedení žáků, který není snadno realizovatelný v dnes převažujícím nedostatku času, kdy má žák většinou jen čtyřicet pět minut výuky týdně na to, aby se naučil hrát.
Někteří naši pedagogové si již delší dobu vypomáhají individuálně vytvářenými materiály, které jsou podobné těmto pracovním sešitům a mohou potvrdit, že zvolený postup vede k pozoruhodným výsledkům. Nepochybně se jedná o jeden z nejefektivnějších způsobů, jak vzbudit zájem žáků o hlubší proniknutí do hudby a její teorie, obohatit jejich domácí přípravu, zajistit radostné opakování a tvořivé upevnění poznatků z klavírních lekcí a hlavně účinně zabránit oddělení teoretických poznatků od jimi hrané či vnímané hudby. Čím později se začne rozvíjet hudebnost a vědomé pochopení logiky a smyslu hudebního tvoření, tím větší je nebezpečí bezduché a nezajímavé dětské interpretace.
Několik pedagogů se tedy již zamyslelo a vytvořilo si zajímavé pomůcky typu pracovních listů, někteří v této oblasti zatím jen nesystematicky či příležitostně improvizují, mnozí se však z pocitu nedostatku času na hodinách podobné práce vzdali. Je to škoda, neboť to žákům může působit nemalé nesnáze při pochopení, zapamatování i při interpretaci a poslechu hudby. Podobné pracovní listy používám v klavírní výuce již třicet pět let a mohu s jistotou potvrdit, že se plně osvědčily. Dosud jsem se nesetkala s dítětem, které by nebavily hudební hádanky, hlavolamy, či hudební stavebnice atp., s dítětem, které by se neradovalo, když dokáže zahrát podle sluchu melodii, která je zaujala, transponovat a obměňovat ji, obohatit harmonií a zapsat do not svůj nápad. Značné problémy však přinášelo vytváření a rozmnožování barevných listů pro každého dalšího žáka. Vydáním tohoto souboru pracovních listů v sešitech se všechny obdobné problémy vyřeší.
Autorky Pracovních sešitů vytvořily nejen kvalitní materiál na úrovni nejlepších zahraničních textů v této oblasti, ale dávají zároveň celou řadu podnětů a impulsů klavírním pedagogům a jejich žákům k nalézání cest k radostnému objevování hudebních zákonitostí, jejich porozumění a tvořivému uplatňování. Máme tedy v rukou kvalitní, promyšlený, nápaditý a svou barevností lákající učební materiál, který postačí jen otevřít, poutavě navodit jeho využívání a systematicky jej včlenit do přípravy na klavírní lekce. Potom se již můžeme těšit zjištěním, jak jsou děti zvídavé, chytré, schopné, jak snadno se učí hrou a kolik toho za krátkou dobu poznají.
Tyto pracovní sešity pro žáky klavírních tříd jsou ideálním pojítkem mezi praktickou a teoretickou látkou. V žádném případě nenahrazují předmět Hudební nauka, který rozvíjí hudebnost i znalosti žáka ještě dalšími způsoby. Klavírní pedagogové dobře vědí, že nelze čekat někdy i pár let na dodatečné teoretické vysvětlení žákem hrané látky, a že se dítěti většinou bez jejich přičinění nepromítne do studované skladbičky dříve získaný teoretický poznatek, který nebyl probrán v souvislosti s hrou na nástroj. Zřejmě proto jsem se již dlouho nesetkala s názorem odborníků, že na klavírní lekci se učitel zabývá technikou hry a za ostatní znalosti zodpovídá jen učitel hudební teorie. Naopak, často slýchám v Metodických centrech od desítek klavírních pedagogů názor, že se právě díky nesouladu hry na nástroj a hudebního a teoretického studia v dětství i na konzervatořích potýkali s problémem mechanické hry a s teoretickým vzděláním izolovaným od praktických hudebních činností. Tento problém u nás není dosud optimálně vyřešen. Domnívám se proto, že pokud ne klíčem, pak alespoň významným praktickým příspěvkem k řešení tohoto problému je právě předkládaná publikace.
S potěšením vítám tyto Pracovní sešity i proto, že již nemusíme posmutněle prohlížet nemalý výběr v zahraničí vydaných obdobných materiálů. Ve světě se stává samozřejmostí, že nejefektivnější způsob výuky tkví právě ve spojení praxe s teoretickým zvládnutím látky od samého počátku studia hry na klavír. Pracovní sešity tedy mají důležité poslání v tom, že učí děti hudebně myslet, teoretické poznatky neoddělují od hry na nástroj, ba právě naopak. Teorie se pro dítě nestává často suchopárným výčtem definic a nepřichází dříve ani později, než ji žák při hře na nástroji procítí, prožije, pochopí, uplatní, upevní a spojí s předchozími znalostmi i dovednostmi. Obě autorky jsem poznala jako odborně fundované, zanícené a tvořivé učitelky klavírní hry při jejich studiu v Metodickém centru HAMU v Praze. Jejich práci věřím, podporuji ji a přeji jí úspěch, neboť v tom případě nepůjde jen o úspěch autorek, ale i těch učitelů a žáků, jejichž cesta do krásného a bohatého světa hudby nemusí vést přes kamení a trní, ale může se stát radostným a dobrodružným výletem za zajímavým poznáním.
|
